Ouran High School Host Club fanfiction - Trouble, 2. část

20. srpna 2007 v 16:10 | Marťan |  ► Povídky S-A
druhá část

"Je mrtvý," prohlásil Hikaru sklánějící se nad Nekozawou ležícím na zemi.
"Wahaaauaauuuaa!" řval Tamaki.
Kaoru, potěšen lordovou reakcí, pokračoval. "Už začíná stydnout."
"Wahaaauaauuuaa!"
"Já už vidím nějaké červy, jak ohlodávají jeho zbytky."
"Wahaaauaauuuaa!"
"Určitě tě ještě před smrtí stihl proklít."
Tamaki omdlel.
Haruhi přiklekla k nehybnému mistru černé magie a zkontrolovala mu tep. "Žije."
Dvojčata sklesla. "Hej, Haruhi, ty musíš zkazit všechnu legraci."
Mori zvedl Nekozawu do náruče a přenesl ho na gauč. Vlastně by se spíše hodilo říct sofa. Tamakimu na podlaze nikdo nevěnoval pozornost.
Po nějaké době se konečně Nekozawa probral. Okamžitě se ujistil, zda má na sobě své černokněžnické oblečení a zda-li má při sobě Beelzenefa. Pak přejel pohledem všechny přítomné, na chvíli se zastavil na Tamakim, pak pokračoval… až se zaseknul na Kusanodovi.
"Ty! Já tě proklel a ty máš ještě odvahu se tady ukazovat?!"
A bylo to jasné.
Tamaki se probudil o nějaké dvě hodiny později. Ležel na sofa (teď už uvolněném) a v místnosti s ním byl už jen Kyouya.
"Kde jsou všichni?"
Kyouya zvedl pohled od laptopu. Pozorně svého spolužáka přejel pohledem a když se ujistil, že poškození mozku není tak velké, aby si někdo všiml rozdílu, konečně odpověděl.
"Dvojčata, Honey, Mori, Haruhi a Casanova-kun šli na oběd a Nekozawa-senpai se pohřešuje."
"Cože? Ahh! Právě jsem si vzpomněl! Já ho zabil! A teď se jeho mrtvola pohřešuje? To není možné!!"
Kdyby nebyl Kyouya slušně vychovaný, nejspíš by si poklepal na čelo.
"Nikoliv, Tamaki. Nekozawa-senpai tvůj Starlight Kick přežil a když se probral z bezvědomí dokonce se přiznal, že jeho vinou je Casanova-kun tak nešťastný. Proklel ho a použil při tom tu loutku, Beelzenefa. Ale někam ji schoval a odmítl nám říct kde. Nejprve jsme to zkoušeli po dobrém, ale nepomáhalo to, tak ho dvojčata naháněla s baterkami (víš, jak se bojí světla), ale uprchl jim. A teď ho nikdo nemůže najít."
Tamaki se teď úplně probral. Chudák ani netušil, že prodělal lehký otřes mozku. Asi padal na podlahu moc často.
"A řekl vám, proč ho vlastně proklel?"
Kyouya zavrtěl hlavou. "Ne, ale domnívám se, že to byl akt žárlivosti. Možná nemohl snést Casanovovu popularitu. Nebo to snad byla jedna z jeho zvrácených kampaní za účelem propagace Black Magic Clubu, kdo ví."
"Takže nemůžeme dělat nic, dokud se neobjeví a neřekne nám, kam tu prokletou loutku schoval."
Šedá eminence Ootori Kyouya se usmál. "Něco bychom mohli. Najdeme Beelzenefa sami."
"Kyouya!!! Mon ami!!!" radoval se Tamaki.
Pak už jen museli čekat, než se zbytek Host Clubu spolu s Kusanodou vrátí. Během té doby se Tamaki zadíval na Kyouyu, který usilovně pracoval na laptopu. Zvědavě se přisunul blíže.
"Co to tam děláš?" zeptal se.
"Objednávám pro tebe polstrovanou podlahu."
Velká akce za hledáním Beelzenefa, Tamakim trefně pojmenovaná jako "Velká akce za hledáním Beelzenefa", už trvala několik hodin. Úspěch byl však nulový. Kyouya pro ně vypracoval seznam míst, kde by se loutka mohla nejpravděpodobněji nacházet, ale na žádném z nich ji nenašli. Všichni už začínali propadat zoufalství a Kusanoda-kun už si připustil, že plechovky bude muset ze svého budoucího života vymazat. Když tu…
Kaoru pozoroval skleslého Kusanodu a snad aby mu dodal naději, poplácal ho po zádech.
"Hej, Bossa-Nova-kun, jsem si jistý, že… Hm? Co to?"
Jeho dlaň cosi nahmatala. Cosi měkkého a - prokletého.
"Můj lorde! Našel jsem Beelzenefa!"
Nikoho z Host Clubu ani ve snu nenapadlo, že by Kusanoda-kun mohl mít tu loutku přilepenou na zádech.
Druhý den se celý Host Club a Kusanoda-kun shromáždili ve třetím hudebním sále. Postavili se do kroužku kolem stolu, na kterém ležel předmět jejich zájmu - prokletá loutka Beelzenef. Ootori Kyouya se snažil vypadat cool jako vždy (koneckonců zastupoval v Host Clubu roli cool typu), ale červeň z jeho tváří neustupovala. Připadal si zhrzený svou vlastní obrovskou inteligencí, která prostě nepočítala s něčím tak triviálním, jako že Nekozawa-senpai přilepí Beelzenefa Casanovovi na záda.
"Co budeme dělat teď?" ptala se Haruhi.
"Teď si dáme dort!" volal Honey a už se rozbíhal ke svému oblíbenému stolu, kde už netrpělivě seděl jeho králičí kumpán.
"Mitsukuni." Stačilo jedno slovo pronesené Morim a Honey ztuhl. Svěsil ramena a vrátil se do kroužku.
"Teď musíme jít za Nekozawou-senpai a přinutit ho stáhnout z té loutky prokletí. Ale - kdo za ním půjde?" řekl Tamaki. Hned první ranní zprávy totiž přinesly radostnou novinku. Nekozawa-senpai se našel. Podle všech dostupných informací by se teď měl nacházet v místnosti Black Magic Clubu. Všichni se podívali na černočerné dveře.
"Kdo se mnou souhlasí, že první by měl jít náš nejkrásnější a nejodvážnější vůdce Suou Tamaki?" zeptal se Kyouya a zvedl ruku. Dalších šest rukou mu dalo na souhlas a Tamakimu nezbylo nic jiného, než vykročit vpřed.
K jeho vlastnímu údivu ho nezastihla při vstupu žádná kletba, jenom po něm Nekozawa-senpai hodil jednoho ze svých nespočetných (a ještě neprokletých) Beelzenefů, což málem Tamakimu přivodilo infarkt a po zbytek návštěvy Black Magic Clubu se schovával Kyouyovi za zády. Ještě více udivující však byl samotný Nekozawa-senpai, který rezignoval a uvolil se, že tedy stáhne svoje prokletí.
Nachystal si všechny potřebné medikamenty, otevřel svou black magic knihu a začal číst zaklínadlo. Kyouya, bystrý jako vždy, si ihned všiml, že se jedná o dětské rozpočítavadlo, jen napsané odzadu. Nechtěl ovšem nikomu kazit ideály. Ne ne.
Zaklínadlo se blížilo do svého konce. Nikdo napětím ani nedýchal. Najednou začal Beelzenef slabě zářit a o vteřinu později z něj vytrysklo zářivé světlo. To světlo si to namířilo směrem ke dveřím, ale v cestě mu stál Kyouya. Ten ovšem pohotově uhnul a obnažil tak Tamakiho, který (jak už bylo řečeno) mu stál schovaný za zády. Světlo narazilo do něj.
O několik dní později, kdy se Tamaki snažil vlastní nešikovnost svalit na účinky prokletí, bylo všem jasné, že Tamaki prokletý prostě není. To už jim hned toho osudného dne potvrdil samotný Nekozawa-senpai, když je poučil o dvou pravidlech černé magie.
Pravidlo č. 1: Nikdy nepodceňujte sílu prokleté loutky Beelzenefa.
Pravidlo č. 2: Kouzla černé magie nikdy nefungují na idioty.
A tak od té doby všichni žili šťastně.
Kusanoda-kun zase nakopával plechovky jako dříve a jeho rodina/yakuza dokonce vešla do dějin jako yakuza s velkým procentem podílu na recyklaci plechovek, za což jim byl udělen status Zelené yakuzy.
No a Kyouya si do konce života lámal hlavu, zda neudělal chybu, když objednal tu polstrovanou podlahu.
~ the end ~
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mrs. Lauritte KyouyaOotori Mrs. Lauritte KyouyaOotori | 20. srpna 2007 v 18:27 | Reagovat

Ano! ANO! Ouran! To je Ouran, tím nemyslím, že to je Ouran, i když to vlastně Ouran je, já tím myslím, že TO JE Ouran, v jeho přesném duchu. Muheheh. Muhehehehe.

Pardon.

A Kyouya se červenáááá!!! Můj Kyouya! Můj! Né váš! Muheheheh-

Pardon.

Já za to nemůžu, že mám extrémně dobrou náladu, i když bych ji správně vůbec neměla mít, když zítra jedeme na několik dní někam, kam se mi vůbc nechce.  

No to je fuk. Jdu se radši utopit do vany.

2 Marťan Marťan | 20. srpna 2007 v 18:52 | Reagovat

No, jsem ráda, že se líbilo. Mě to psaní tak bavilo, že asi napíšu další XD Nezapomeň na důležitý item - gumovou kachničku.

3 Misako Misako | Web | 23. srpna 2007 v 17:11 | Reagovat

Naprosto bombový! Fakt Ouran jak má být - s tou správnou potrhlostí jemu vlastní... Fakticky úžasný!!! A na další se tešim jak Nekozawa-senpai na černočernou tmu, když stojí na sluncem zalité louce XD

4 Marťan Marťan | 27. srpna 2007 v 10:12 | Reagovat

Díky moc za pochvalu ;-) Jsem ráda, že se to alespoň někomu líbilo.

5 Kiara Kiara | 28. srpna 2007 v 23:02 | Reagovat

celej Host Club...^^

6 jeanne jeanne | Web | 29. srpna 2007 v 12:47 | Reagovat

haha, skvely:D:D:D

7 Sora Sora | 29. srpna 2007 v 16:31 | Reagovat

Dokonalý :D vážně je to Ouran, jak má být :D těším se na další povídky! ;-)

8 Marťan Marťan | 29. srpna 2007 v 20:22 | Reagovat

Najednou tolik komentů.... XD Ale pokračujte, pokračujte... XD

9 Shadd Shadd | 30. srpna 2007 v 17:59 | Reagovat

vážně super :D jen tak dál ;)

10 Marťan Marťan | 31. srpna 2007 v 19:14 | Reagovat

Kuji kuji kuji...

11 Amaya Amaya | 24. září 2007 v 10:38 | Reagovat

Ouran forever! Kyouya je nejlepší, a Tamaki taky a vlastně všichni!

12 sisi sisi | 25. srpna 2008 v 18:06 | Reagovat

prdel!

13 Lizz Lizz | Web | 3. srpna 2009 v 18:40 | Reagovat

Přesně klasický Ouran a Kyouya se červená? Jéééj..Mrs. Lauritte KyouyaOotori ne tvůj, ale můj Kyouya... :P a tp se budue klidně i hádat..xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama