Sladké sny, Shuichi...

4. května 2008 v 16:22 | Morgana Ehran |  ► Povídky S-A
Sladké sny, Shuichi…
Fandom: Gravitation
Pairing: Eiri Yuki/Shindo Shuichi, Eiri Yuki/Shindo Shuichi/Seguchi Tohma
Rating: 15 let
Warning: S-M (náznak), group sex
Věnováno warrion

Růžovovlasý mladík se vracel z koupelny, ručník kolem krku. Mocně zazíval, ani se neobtěžoval zakrýt si pusu dlaní. Stejně ho nikdo nemohl vidět. Jeho milovaný Yuki ještě seděl za notebookem a psal nějaký ze svých románů. Yuki byl poslední dobou tak aktivní, že ztratil přehled v jeho knihách. Občas sedával vedle něj na židli a pozoroval ho jak píše. Jak jeho hbité prsty běhají po klávesnici, stejně jako když ho hladí na nahé kůži… Z té myšlenky mu vyvstaly na týlu chloupky a chtě nechtě se otřásl. Teď by na takové věci neměl myslet, zvlášť, když jde spát sám. Stejně se musel při představě spícího Yukiho pousmát. Někdy se vzbudil a pozoroval jeho uvolněný obličej. Vypadal tak mile a zranitelně. Jako nějaké zvířátko. A byla to jedna z mála chvil, kdy se netvářil jako chladnost sama. Zalitoval, že dnes bude usínat sám. Nasadil smutný výraz, jelikož ho však stejně Yuki nemohl vidět, nechal toho. Nakoukl k Yukimu do pracovny. Brýle na nose, v jejíchž skle se leskl monitor počítače, mírně stažené obočí, jak se mračil, což dělal vždy, když přemýšlel. Blond vlasy mu ledabyle jako vždy spadaly do očí a tvořily malé stíny na jeho tváři. Chvíli jen zadumaně hleděl na počítač, než se odhodlal něco naťukat do rozepsaného textu. Shuichiho u dveří si vůbec nevšiml.
"Dobrou noc, Yuki," popřál mu srdečně Shuichi. Nejradši by se k němu rozletěl a dal mu pusu na dobrou noc, ale věděl, že by ho to rozladilo.
"Dobrou," houkl nepřítomně Yuki, aniž by vzhlédl od klávesnice. Shuichi to přešel s posmutnělým úsměvem. "Odplachtil" do jejich ložnice a skokem překonal vzdálenost mezi dveřmi a postelí. Postel zasténala a Shuichi se na ní rozplácl. Dětsky se zahihňal a pak se zachumlal do studených peřin. Když byl uvězněn v pevném objetí přikrývek, napadlo ho, jak by to asi vypadalo, kdyby tu byl Yuki…
Slastně přivřel oči a po chvíli soupeření s bdělostí usnul…
$h>>>>>>>>
"Shuichi…" Zdálo se mu, že k němu promlouvá Yukiho tichý hlas. Jen něco zahuhlal a převalil se na druhý bok.
"Shuichi, vzbuď se…" ozvalo se znovu. Shuichi rozlepil oči a zjistil, že se nad ním sklání jeho milovaný Yuki. Klečel na posteli a hleděl mu přímo do očí.
"Yuki…" rozespale se usmál Shindo a trochu se nadzvedl na loktu. Yuki ho pohladil po tváři a chytil jemně za bradu. Shuichi očekával vytoužený polibek.
"Shuichi, pojď se milovat…" šeptl Yuki ještě předtím, než se přisál rty na ty jeho. To Shuichiho trochu probralo. Vytřeštil překvapeně oči, ale nebylo mu to proti mysli. Každá chvíle strávená po Yukiho boku, když mu tedy nenadával nebo ho nevyhazoval z bytu, ho činila šťastným. Yuki si ho přitáhl víc k sobě a líbal ho vášnivě dál, přičemž zapojil do hry ruce, kterými ho začal pomalu svlékat. Shuichi byl ještě vláčný, takže s ním mohl manipulovat jako s hadrovou panenkou. Za chvíli pod Yukim ležel jak ho Bůh stvořil. Yuki mu věnoval jeden ze svých vzácných úsměvů a přesunul své polibky na jeho krk, postupoval pak stále níž. Sic byly jeho doteky pomalé a jakoby líné, vzrušení narůstalo. Shuichi pod jeho rty a rukama jen potichoučku vzdychal a předl jako kočka. Z jeho kůže sálalo neuvěřitelné teplo a přitahovalo Yukiho jako magnet. Jeho prsty sjely mezi amantovy půlky, aby ho připravily na následující milování. Prsty po chvíli vystřídal jazyk.
"Yuki!" Shuichi se pod jeho dotyky téměř zmítal. Dováděl ho šílenství. Tedy jestli se to u Shuichi Shindoua vůbec dalo říct. Když Yuki zvedl hlavu a vytáhl se k němu, Shuichi k němu vztáhl ruce, jakoby si na něj chtěl sáhnout zda to není sen. A opravdu! Obraz Yukiho se náhle začal rozplývat. Shuichi po něm chňapal, ale marně.
"Yuki! Yuki!" Ale nikdo jiný v ložnici nebyl. Shuichi sebou rozmrzele plácl do peřin, když si uvědomil, že to byl jen sen.
Znovu se nechal kolébat na loďce do říše snů…
$h>>>>>>>>
Neklidně sebou na posteli házel. Měl podivný pocit, jakoby mu někdo svazoval ruce. Když ten pocit skončil, odvážil se otevřít oči. Zjistil, že je tu stále sám. Rozhlédl se a zjistil, že to není tak docela pravda. U stěny stál Eiri Yuki a přeměřoval si ho zvláštním pohledem.
"Yuki!" vyjekl překvapeně a nadšeně Shuichi a chtěl se zvednout. Něco mu v tom ale zabránilo. Nechápavě se podíval na své ruce - vážně byl spoutaný! Zápěstí měl uvězněné v kovových poutech, které ho poutaly k hlavě postele.
"Co to má být, Yu-Yuki?" zeptal se vyděšeně Shuichi a pohlédl na milence. Ještě víc ho zarazilo, že je vlastně skoro nahý, až na upnuté spodní prádlo. Upnuté spodní prádlo? Vždyť to Yuki nikdy nenosil!
"Už by to chtělo změnu, nemyslíš?" ozval se Yukiho hlas a zkřivil rty v zlomyslném úšklebku, až z toho Shuichimu začal na čele perlit pot.
"Yuki, co tím chceš říct?" ptal se Shuichi. S hrůzou v očích sledoval, jak Yuki odkudsi vytahuje černý, podlouhlý bičík. Začal sebou šíleně házet a ječet:
"Neee! Ať je to sen, ať je to sen! Ať se probudím, ať se probudím!" Sledoval konsternovaně Yukiho ruku s bičem, která se napřahovala k první ráně. Na to prosvištěla vzdechem. S spolu s jejím dopadem spadl Shuichi na zem. Vyděšeně se začal rozhlížet na všechny strany. Ale Yuki nikde a Yuki s bičíkem už vůbec ne. Shuichi si oddychl a zabořil hlavu do polštáře. Vydrápal se zpět na postel a byl rád, že to byl jen sen. Příště by se z něj taky nemusel probudit. Otřásl se nad tou představou a pak znovu usnul.
$h>>>>>>>>
Zatímco Shuichi poklidně spal dál, do ložnice vešli tiše další dvě osoby. Šeptali si mezi sebou, což Shindoua probudilo, i když dál předstíral, že spí.
"A jsi si opravdu jistý, že to chceš?"
"Když tě nemůžu mít celého... tak aspoň takhle."
"Ty jsi nepoučitelný. A co sestra?"
"No tak, chceš mě znechutit?"
"Dobře. Vzbudíme ho?"
"Ano, myslím, že to bude nejlepší."
Shuichi nemusel dlouho přemýšlet komu ty hlasy patří. Yukiho poznal bezpečně a druhý patřil - Seguchimu Tohmovi! Co ten tu dělá? napadlo Shuichiho, ale to už s ním někdo lehce zatřásl.
"Shu-chane, vstávej…" promluvil na něj nějak netrpělivě Yuki. Rázem otevřel oči a hleděl na dva blonďáky vedle postele. Yuki, který se nad ním skláněl, se zase napřímil.
"Co se děje?" ptal se Shuichi. Co po něm teď můžou chtít? Uprostřed noci, když spí?
"Máme návštěvu," řekl prostě Yuki jakoby to mluvilo za vše.
"Teď? V noci? Proč?" divil se Shuichi.
"Uvidíš," usmál se tajuplně Yuki. Shuichi si ten úsměv pamatoval z minulého snu. Začínal se ho bát. A oprávněně. Tohma i Yuki se najednou jako na povel začali svlékat. Shuichi to jen nevěřícně pozoroval. Seguchi, Yuki… a on?! To snad ne! Vymrštil se do sedu a křikl:
"To nemyslíte vážně!" To už si k němu přilehl Yuki a konejšivě ho pohladil. Pak se k němu naklonil a políbil ho.
"Nemusíš se bát," uklidňoval ho a přejel mu hřbetem ruky po tváři. Shuichi mu jen zděšeně hleděl do očí. Seguchi se mezitím stačil vysvléknout a odložil dokonce i svůj klobouk. Shindo s polknutím pohlédl na jeho nahé tělo. Oba si k němu přiklekli, každý z druhé strany. Růžovlasý mladík jen třeštil oči, na víc se nezmohl. Tohma z něj začal sundávat tílko, Yuki mu pro změnu pomáhal z trenýrek. Když už tam taky ležel kompletně nahý (a jaksepatří vyděšený) mohlo "to vypuknout". Tohma samozřejmě hned využil příležitost a pokusil se ukrást si na chvíli Yukiho.
"Néé! Yuki je můj! JENOM můj!" zahysterčil Shuichi a skočil amantovi kolem krku.
"No tak, Shuichi-kun, snad mi ho jednou půjčíš, ne?" ušklíbl se Seguchi a chytil ho za boky a snažil se ho odtáhnout.
"Ne! Ne! Ne!" Shuichi div Yukiho neuškrtil. Ten jen protáčel nad situací oči. Nakonec ho ze sebe sundal sám a položil ho do peřin. Začal ho líbat, zatímco Seguchi se přesunul kamsi za něj… Shuichi začal přidušeně vřískat a vyvádět, pokoušel se zpod Yukiho dostat. Ale dusil se čím dál víc, jak ho nechtěl Eiri z polibku uvolnit….
$h>>>>>>>>
"Hmpffffpff…" huhlal Shuichi do polštáře a vzbudil se, až když mu znatelně došel kyslík. Obrátil se na záda a rozdýchával. Jak sen, tak poloudušení. Ještě se třásl z té noční můry. Ujistil se, že je oblečený a je v pokoji sám. Což opravdu byl. Úlevně si odfoukl. Poprvé za svůj život s Yukim byl rád, že s ním nespí v jedné místnosti. Ty sny ho pěkně vystresovaly, jen co je pravda. Z prvního mu zůstaly mokré trenýrky, z druhého boule na čele a z třetího frustrace. Rozhodl se tedy, že až do rána, nebo aspoň do Yukiho příchodu, neusne. Bůhví co by se mu zdálo…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Delilah Delilah | Web | 6. května 2008 v 13:24 | Reagovat

chichi, čo by som ja dala za také živé sny... :) A s Yukim! Aaah.

2 Kazutaka Asato Morgana Ehran Kazutaka Asato Morgana Ehran | 6. května 2008 v 16:04 | Reagovat

jo no!:D taky bych si dala říct... zvlášt tu trojku!:))

3 sisi sisi | 30. července 2008 v 14:25 | Reagovat

ste nejaky nazhaveny ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama