Dárek k narozeninám

8. června 2008 v 17:00 | Yuiko-chan(Characterless) |  ► Povídky S-A
Narozeninový dárek

Fandom: Král šamanů

Přístupnost: Od 12-15 let (zmíněn sex v minulosti)

Pár: Yoh/Hao

Shrnutí: Yoh získal Haovu lásku a zase ji ztratil.

Poznámka: Tohle je věnováno vám, kteří čtou moji prózu jako narozeninový dárek pro vás na moje narozeniny.(20. 05.) Děkuji za to, že mě čtete. XD



Milý deníčku,

dnes je prvního máje.

Je zas jedno z těch krásných slunečných dní, které jsem si tak oblíbil.

Jen jsem chtěl být sám a přemýšlet. A tak jsem si vyšel ven - přemýšlet o těch chvílích, kdy na mě nezhlížel jako na něco, co jenom potřebuje, ale na něco, co chce, protože se mu to líbí. Jeho dlouhé hnědé vlasy jako bych stále viděl ve větru vlát v ten moment, kdy jsme se poprvé setkali… Pamatuji si ten den jako žádný jiný. Měli jsme jet tehdy do Doubee Village a já jsem zase v klidu odpočíval. Pak se to nějak semlelo a objevil se on. V tom ponču vypadal jako panenka…

V ten den jsem věděl, že už nikdy nikoho nebudu milovat tak jako jeho! Protože v ten den jsem poprvé ucítil, že něco, co tady vždycky chybělo, najednou přišlo a dalo mi pocit, který si nosím, když ho vídám ve snech a ve vzpomínkách…

Chci, aby ke mně přišel zase a políbil mě jako dřív, můj princ na bílém koni…

Co mu v tom brání? Jeho úkol, tak důležitý pro záchranu všeho… Snad jen ho trochu změnit, aby nemuselo zahynout všechno lidstvo.

Měl jsem deprese a jen jsem se ploužil. Prosil jsem nebesa, aby mi ho poslala, aby přišel a políbil mě. A řekl ta slova, která mi ve víru nejněžnější slasti říkával: "Miluji tě, otouto."

Ale tentokrát zřejmě už nic takového nebude…


*_*


Milý deníčku,

dnes je pátého máje.

Dnes jsem ho viděl, jak se procházel s jinou dívkou… Málem jsem žárlivostí pukl, ale jako mistr ve lhaní, kterého jsem v sobě za ten rok a půl vypěstoval, jsem udržel masku a jen jsem kolem něj prošel a bavil se vesele s přáteli. Dal bych cokoli za to, abych mohl té malé couře vytrhat všechny vlasy z hlavy!

Poslední dobou se přátelé kolem mě stávají trochu podivní… Možná mám ale jen halucinace.




*_*



Milý deníčku,

je desátého máje.

Ryo, Ren, Horo Horo, Anna a i Morty… Všichni se mě straní. Mám pocit, jako by se báli, že mě Hao posedl. Legrační…

Hao je můj Bůh. Jsme sice jeden bůh dohromady, ale i tak ho vnímám jako něco posvátného. Když šeptám jeho jméno ze spánku… Když ležím na posteli a vidím pod víčky jeho výraz… Chci, aby přišel a řekl, že mě miluje… Tak jako to říkával… dříve.


*_*



Milý deníčku,

je dvanáctého máje.

Anna mě dnes vyhodila z domu, že se mám jít projít… Poslechl jsem a teď sedím pod jednou z těch slavnostních sakur a píšu tenhle zápis… Amidamaru tu teď sedí vedle mě, vím, že se to pokouší skrýt, ale smutně si mě prohlíží... Dnes je mé a jeho tanjobi, mám pro něj i dokonce dárek… Ale předpokládám, že sem nepřijde… Dřív to bývalo jedno z našich míst, to, na které se nezapomíná… Naše první milování proběhlo tu… a několik i po té.



*_*



Milý deníčku,

dnes je dvacátého máje.

Hodlám si zajít zase k té sakuře … u které jsem psal zápis minule…


-_-


Moje nálada se zvedla o 100%. Našel jsem tam dárek! Byl adresován mně…

Když jsem se podíval dovnitř, našel jsem tam náhrdelník. Zlatý s malým diamantem jako přívěsek… Byl jsem neskonale šťastný, a tak jsem si jej ani nebyl schopen zapnout. Budu tě muset na chvíli odložit…


-_-


"Sakra," zakleji, protože se mi nedaří ten náhrdelník zapnout. Náhle ho však někdo převezme, jednoduše spojí konce a přitom se vesele zachichotá.

Netrpělivě se otočím, ale je to jen ta dívka, která s Haem tenkrát byla. Má černé vlasy a červené oči. Přes její zjevnou krásu k ní cítím jenom odpor za to, že mi vzala mého Haa, mého "Pána listů".

Náhle však zmizí a za ní se objeví Hao s roztomilým úsměvem na tváři. Dívá se omluvně, ale i tak fascinovaně zírá na náhrdelník, co mám na krku. Přikročí ke mně a já mám co dělat, abych se nechvěl touhou jako náctiletý kluk před prvním milováním…

"Dlouho jsme se neviděli," pronese Hao nakonec tím svým stříbrným hláskem.

Jemně přikývnu, neschopen slova.

On přijde ke mně a obejme mě.

"Už nikdy…" zašeptá mi do vlasů a já cítím něco mokrého mi skanout na krk. "Už nikdy mi nedovol, abych tě opustil!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tamara Tamara | Web | 8. června 2008 v 17:21 | Reagovat

wou :D som rada ze to nakoniec dobre skoncilo :D dufam ze sem coskoro pridas dalsie poviedky :D

2 Yuiko-chan(Characterless) Yuiko-chan(Characterless) | 10. června 2008 v 17:40 | Reagovat

jjj jistě hned jak ale nějakou napíši XD

3 Blanch Blanch | 10. června 2008 v 23:18 | Reagovat

Ty ses taky probrala? :)

Dodatečně všechno nejlepší k narozeninám, ale už tě neberu, nejsi blíženec:) To my blíženci stojíme všichni při sobě, škoda, o jeden den :) Kdybys článek vydala o dva dny dřív, brala bych to jako dárek pro sebe, žel bohu povídky na tohle anime nečtu :) Nechceš mi napsat něco na Kzou kara maou nebo třeba Loveless, Gravitation? :)

4 Delilah Delilah | Web | 11. června 2008 v 15:01 | Reagovat

Súhlasím! Ja síce čítam aj Shaman, ale Gravitation a KKM by veľmi potešili všetkých, myslím si.

5 Yuiko-chn Yuiko-chn | 3. července 2008 v 21:08 | Reagovat

To Blanch:

Ve tmě a pod sprchou jsou moje nejlepší povídky k Gravitation.

Motýl a Ouška a Ocásek jsou Lovelesské povídky....

Kyo Kara Maou už má tři povídky ale ani jedna neprošla vybíracím řízením milovaného Btea-reada XD takže sorrík... zaměřuji se teď hlavně na Pottera a Naruta

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama